Vánoce jsou pro mnohé nejkrásnější svátky, plné klidu, rodinné pohody a duchovního rozjímání. Jejich historie je však hluboká a složitá, sahající daleko před narození Ježíše Krista. Vánoce propojují pohanské rituály oslavující znovuzrození světla, bujaré římské veselice a křesťanskou víru. Tato proměna od pohanství ke křesťanství ukazuje, jak staré zvyky přetrvávají v moderních tradicích.
Advent: Čas očekávání a příprav
Vánoční období oficiálně nezačíná Štědrým dnem, nýbrž adventem, čtyřtýdenním obdobím zklidnění, příprav a očekávání. Toto období startuje čtvrtou nedělí před 25. prosincem a končí se západem slunce na Štědrý večer. V církevní liturgii slouží advent jako příprava na oslavu narození Ježíše Krista a zároveň jako očekávání jeho druhého příchodu. Hlavním symbolem se stal adventní věnec, jehož kruhový tvar představuje Boží věčnost a jednotu, zatímco zelené větve symbolizují život a naději. Na věnci najdeme čtyři svíce, které lidé postupně zapalují. Tři z nich mají tradičně fialovou barvu, což je odstín pokání a očekávání, a jedna je růžová, symbolizující radost. Každá ze čtyř adventních nedělí má své lidové jméno i specifický význam, Jednotlivé adventní neděle mají také svá tradiční pojmenování podle prvních slov vstupních antifon dané neděle:
- První neděle: Železná (Ad te levavi – K tobě pozvedám [duši svou]).: Zapaluje se první fialová svíčka, symbolizující naději.
- Druhá neděle: Bronzová (Populus Sion – Lide Sionský). Zapaluje se druhá fialová svíčka, která představuje mír.
- Třetí neděle: Stříbrná (Gaudete – Radujte se). Zapaluje se růžová svíčka, jež symbolizuje přátelství a radost.
- Čtvrtá neděle: Zlatá (Rorate – Rosu dejte [nebesa]). Zapaluje se poslední fialová svíčka jako symbol lásky.
- Některé tradice umisťují doprostřed věnce i pátou, bílou svíci. Ta se nazývá Kristova svíce a plamen na ní vzplane na Štědrý den nebo na Boží hod vánoční jako symbol příchodu Krista, „světla světa„. Pro většinu populace se advent pojí spíše s praktickými přípravami, jako je velký úklid, pečení cukroví, nákup dárků a návštěva vánočních trhů. Děti si zkracují čekání otevíráním okének adventních kalendářů. Staré vánoční lidové zvyky rovněž adventní čas doprovázejí. Na svátek svaté Barbory (4. prosince) si svobodné dívky trhaly větvičky třešně, známé jako „barborky“. Pokud jim do Štědrého dne vykvetly, znamenalo to, že se do roka vdají. V předvečer svátku svaté Lucie (13. prosince) zase obcházely „Lucky“, ženy zahalené v bílém, a kontrolovaly, zda mají hospodyně uklizeno.
Kořeny v dávnověku: Oslavy zimního slunovratu
Dávno předtím, než křesťané začali slavit Vánoce, byl konec prosince časem velkých pohanských oslav spojených se zimním slunovratem – nejkratším dnem a nejdelší nocí v roce. Lidé oslavovali návrat slunce, vítězství světla nad tmou a příslib nového života. Ve starověké Římské říši pořádali od 17. do 23. prosince Saturnálie, bujaré oslavy na počest boha Saturna. Během těchto dnů se obrátily společenské role, otroci stolovali se svými pány, úřady zavřely své brány a lidé si vyměňovali dary. Později, v roce 274 n. l., zavedl císař Aurelian na 25. prosinec svátek Sol Invictus (Nepřemožitelné Slunce), aby sjednotil říši pod kultem slunečního boha Mithry. Germánské a severské kmeny zase slavily svátek zvaný Yule. Tehdy pálili obrovské poleno, které mělo hořet celou noc. Jeho popel měl následně ochranitelskou a plodivou moc a chránil dům před zlými duchy. Své domy zdobili stálezelenými rostlinami, jako je cesmína, břečťan a jmelí, které symbolizovaly nezničitelnou sílu života.
Bod zlomu: Proč právě 25. prosinec?
Bible přesné datum Ježíšova narození neuvádí. Dvě hlavní teorie vysvětlují, proč slavíme Vánoce právě v tento den, a ilustrují tak přerod Vánoc od pohanství ke křesťanství.
Nejrozšířenější teorie: Teorie o nahrazení tato teorie říká, že raná církev zvolila uvedené datum strategicky. Aby usnadnila konverzi pohanů, jednoduše „překryla“ jejich zavedené svátky (Saturnálie a Sol Invictus) novým, křesťanským obsahem. Oslava zrození „pravého světla světa“, Ježíše Krista, tak přirozeně nahradila oslavu zrození pohanského slunečního boha.
Druhá teorie: Teorie výpočtu: Druhá teorie vychází z teologického výpočtu a starověké víry, že velcí proroci byli počati a zemřeli ve stejný den. Ačkoli Písmo svaté přesné datum ukřižování nezmiňuje, raní teologové, jako byl Tertullianus, jej na základě symbolických výpočtů a provázání s datem stvoření světa stanovili na 25. března. Proto věřili, že ve stejný den byl Kristus i počat. Jeho narození pak logicky vypočítali o devět měsíců později, tedy na 25. prosince.
Staré zvyky v novém kabátě: České tradice a pověry
Štědrovečerní stůl a pověry
Štědrovečerní večeře je vrcholem svátků. Pod talíř se dává kapří šupina, která má zajistit hojnost peněz po celý rok. U stolu musí sedět sudý počet hostů; lichý počet by přinesl smůlu. Prostírá se také jeden talíř navíc pro nečekaného hosta, což symbolizuje pohostinnost a vzpomínku na ty, kteří již s námi nemohou být. Nohy stolu se mohou omotat řetězem, aby rodina držela pohromadě. Od večeře se nesmí vstávat, dokud všichni nedojedí, protože ten, kdo vstane, by se podle pověry nedožil příští večeře. Po večeři se také nevynáší odpadky, abyste si „nevynesli štěstí“ z domu. Podobně se na Štědrý den a Boží hod nemá prát a věšet prádlo, protože by to mohlo přinést neštěstí a smrt. Po
večeři následovaly magické rituály, které ukazují, jak hluboce je zakořeněna cesta Vánoc od pohanství ke křesťanství. Lidé lili olovo (dnes spíše vosk) do vody a z jeho tvaru hádali budoucnost. Při krájení jablka znamenala zdravá hvězdička zdraví, zatímco křížek věštil nemoc. Svobodné dívky házely střevícem přes rameno – pokud špička směřovala ke dveřím, do roka se vdaly. Z ořechových skořápek pak vyráběli lodičky se svíčkami a pouštěli je na vodu, aby zjistili délku a povahu budoucí cesty životem.
Symbolika vánočních prvků
- Jmelí: Pro druidy posvátná rostlina symbolizující život a plodnost. Dnes jej věšíme pro štěstí a lásku.
- Vánoční stromeček: Navazuje na pohanské uctívání stromů jako symbolů života. První zdobený stromeček je doložen z Německa v 16. století.
- Betlém: Zvyk stavět jesličky zavedl svatý František z Assisi v roce 1223.
- Vánočka: Její pletený tvar symbolizuje Ježíška v povijanu. (zavinovačce).
- Vánoční cukroví: Původně mělo ochrannou funkci a peklo se ve tvarech, které měly chránit rodinu a hospodářství.
- Ryba: Kapr se na štědrovečerním stole objevil až v 19. století jako postní jídlo.
- Koledy: Původně pohanské písně, kterým církev později dala křesťanský obsah.
- Vánoční trhy: Tato tradice má kořeny ve středověkých zimních trzích v německy mluvících zemích. Symbolizují společenství, hojnost a příchod svátečního období.
Vánoční tradice v Evropě:
kdo nosí dárky
Postava, která nosí dárky, a den hlavní oslavy se napříč Evropou liší a odráží místní folklór.
Německo
V Německu nosí dárky na jihu Christkind (Ježíšek) a na severu Weihnachtsmann (Vánoční muž) Hlavní oslavy s rozbalováním dárků probíhají večer24. prosince
Polsko
V sousedním Polsku se hlavní oslava koná rovněž 24. prosince Podle regionu zde dárky nosí Święty Mikołaj (svatý Mikuláš), Gwiazdor (hvězdný muž) nebo Aniołek (andílek)
Rakousko, Slovensko a Česko
V těchto středoevropských zemích je tradice velmi podobná. Dárky nosí neviditelný Ježíšek (německy Christkind, slovensky Ježiško) a rodiny je nacházejí pod stromečkem po štědrovečerní večeři 24. prosince.
Itálie
Itálie má tradici dvojího obdarovávání. První dárky nosí Babbo Natale (Otec Vánoc) ráno 25. prosince, ale děti se těší ještě na příchod čarodějnice Befany, která naděluje v noci na 6. ledna
Spojené království
Obyvatelé Spojeného království očekávají Father Christmas (Otec Vánoc). Ten plní punčochy u krbu v noci z 24. na 25. prosince a dárky se rozbalují ráno 25. prosince
Rusko
Situace v Rusku je specifická vlivem sovětské éry, která potlačovala náboženství Oslavy se tak přesunuly na světský Nový rok, kdy dárky nosí Дед Мороз(Děda mráz). pravoslavná církev navíc používá starý juliánský kalendář s posunem o 13 dní, proto se zde náboženské Vánoce slaví až 7. ledna.
Švédsko
Ve Švédsku, podobně jako v celé Skandinávii, nosí dárky vánoční skřítek, nazývaný Jultomten]. Rodiny se scházejí a dárky si předávají tradičně večer 24. prosince.
Španělsko
Ve Španělsku je hlavním svátkem až 6. leden, Zjevení Páně. Dárky v noci přinášejí Tři králové Los Reyes Magos (Tři králové)
. Přestože se vlivem globalizace stále více objevuje i Papá Noel (Santa Claus) na Štědrý den, tradiční velká oslava s dárky patří Třem králům.
České Vánoce 2025: Kalendář svátků
Pro vaši lepší orientaci uvádíme kalendář klíčových vánočních dat pro rok 2025:
- 1. adventní neděle (Železná): 30. listopadu 2025 (svíčka fialová – Naděje) [začátek vánočního období]
- 2.adventní neděle (Bronzová): 7. prosince 2025 (svíčka fialová – Mír)
- 3.adventní neděle (Stříbrná): 14. prosince 2025 (svíčka růžová – radost)
- 4.adventní neděle (Zlatá): 21. prosince 2025 (svíčka fialová – Láska)
- Štědrý den: středa, 24. prosince 2025(svíčka bílá– světlo světa)
- 1.svátek vánoční (Boží hod vánoční): čtvrtek, 25. prosince 2025
- 2.svátek vánoční (Svatého Štěpána): pátek, 26. prosince 2025
- Silvestr: středa, 31. prosince 2025
- Nový rok: čtvrtek, 1. ledna 2026
- Tři králové: úterý, 6. ledna 2026 (Zjevení Páně) [konec vánočního období]
Vánoční období symbolicky uzavírá svátek Tří králů, se kterým je spojen zvyk žehnání domů. Skupinky koledníků píší posvěcenou křídou na dveře nápis K☩M☩B (nebo C☩M☩B) a letopočet. Ačkoliv se lidově věří, že písmena označují jména králů – Kašpar, Melichar a Baltazar – ve skutečnosti jde o zkratku latinského požehnání Christus Mansionem Benedicat, což v překladu znamená „Kristus ať žehná tomuto příbytku„. Tři křížky mezi písmeny pak symbolizují Nejsvětější Trojici – Otce, Syna a Ducha svatého.
Odkaz minulosti v globální současnosti
Vánoce jsou dokonalým příkladem toho, jak se kultury a náboženství v průběhu staletí prolínají. Pod vrstvou moderní komerce a křesťanské symboliky stále prosvítají prastaré pohanské zvyky oslavující světlo, život a naději. Ať už pro nás hlavní symbol Vánoc představuje betlém nebo jen setkání s nejbližšími, jejich kouzlo spočívá v poselství, které překračuje hranice víry i času. Současná podoba těchto svátků je výsledkem dlouhé cesty Vánoc od pohanství ke křesťanství.
Často kladené otázky (FAQ)
Proč slavíme Vánoce 25. prosince, když neznáme přesné datum Ježíšova narození?
Protože raná církev buď strategicky nahradila populární římský svátek Nepřemožitelného Slunce (Sol Invictus), nebo datum odvodila z teologické úvahy. Ta předpokládala, že Ježíš byl počat ve stejný den, kdy zemřel (25. března), a jeho narození tak připadlo o devět měsíců později na 25. prosince.
Je vánoční stromeček pohanský zvyk?
Ano, jeho kořeny sahají k pohanskému uctívání stálezelených stromů jako symbolu věčného života. Zvyk zdobení stromečku v domácnostech se však objevil až v 16. století v Německu a je spojen s křesťanskou tradicí.
Jaký je rozdíl mezi Santa Clausem a Ježíškem?
Ježíšek je v české tradici neviditelná, duchovní postava novorozeného Krista, která naděluje dárky. Santa Claus je komerční postava vycházející z legendy o svatém Mikuláši, zobrazený jako veselý, obtloustlý muž v červeném oblečení.
Proč se na Štědrý den drží půst, abychom viděli zlaté prasátko?
Jedná se o starou lidovou pověru. Zlaté prasátko je symbolem slunce, hojnosti a štěstí, přičemž jeho vidina byla odměnou, která měla motivovat hlavně děti, aby vydržely půst až do večera.
Proč je hlavním dnem Štědrý den 24. prosince, když se Ježíš narodil 25.?
Podle staré židovské tradice, kterou převzalo i rané křesťanství, den nezačínal půlnocí, ale již předchozím západem slunce. Štědrý večer je tedy vigilie – předvečer – samotné slavnosti Narození Páně, a oslavy tak začínají už večer 24. prosince.
Jaký je význam tradičních vánočních barev?
Každá barva má v kontextu Vánoc svou specifickou symboliku, která často vychází z křesťanské liturgie nebo starých tradic.
- Zelená: Symbolizuje věčný život, naději a odolnost, kterou představují stálezelené rostliny uprostřed zimy.
- Červená: Je barvou lásky, vitality, a především krve Ježíše Krista prolité na kříži za spásu lidstva. V sekulárním pojetí je to také barva oděvu Santa Clause.
- Zlatá: Představuje světlo, bohatství a královskou moc. Byla jedním ze tří darů, které Tři králové přinesli Ježíškovi, a symbolizuje jeho status „Krále králů„.
- Bílá: Představuje čistotu a světlo; bílá svíce na adventním věnci symbolizuje samotného Krista jako „světlo světa„.
- Fialová: Je liturgickou barvou adventu, která představuje pokání, ztišení a očekávání příchodu Spasitele.
- Růžová: Používá se na třetí adventní neděli a symbolizuje radost z blížícího se narození Krista.
- Modrá: Je barvou spojovanou s Pannou Marií, matkou Ježíše. Symbolizuje nebe, pravdu a věrnost.
