Pentagon
Pro zastánce konspiračních teorií, kteří pátrají po důkazu přítomnosti Satanovy ruky ve vládě Spojených států, je posledním hřebíčkem do rakve neobvyklý tvar Pentagonu – sídla amerického ministerstva obrany. Komplex sestává z pěti soustředných, pravidelných pětibokých víceúhelníků, avšak chybějí zde vnitřní spojovací linie, které by obrazec dotvořily v „satanský“ pentagram. Paranoidní vyznavači konspirace to ke vší své hrůze chápou jako nepochybné znamení, že americké ozbrojené síly jsou ve spojení se samotným Luciferem. Někteří dokonce tvrdí, že chybějící linie jsou nahrazeny podzemními koridory, které spojují všech pět křídel, a místo uprostřed nádvoří je ve skutečnosti vězením pro ohavně démonické bytosti.
Ministerstvo obrany má samozřejmě docela obyčejné vysvětlení, jak se dalo čekat. Pětiboký tvar stavby byl údajně zvolen proto, aby vyjadřoval pět válečných součástí amerických vojsk, tedy armádu, válečné námořnictvo, vzdušné síly, námořní pěchotu a pobřežní policii. Může to tak být, jakkoli se zdá, že zahrnovat do ozbrojených oddíly pobřežní policie, na které ministerstvo obrany v době míru nedozírá, znamená posouvání hranic základního principu příliš daleko.
Ať tak či tak, ze symbolického hlediska je pětka pro ministerstvo obrany číslem s dobrým původem. Vyjadřuje bdělost (prostřednictvím pěti smyslů), je číslem zasvěceným řeckému bohu války Areovi (a jeho římskému protějšku Martovi). Pátá sefira kabaly je sefirou gevury neboli prudkosti a síly činit to, co je nezbytné k ochraně celku. Vzhledem k architektonické struktuře by Pentagon mohl klidně být starověkým řeckým chrámem zasvěceným bohu války,
Římská moc
Architektonické detaily mohou mít z hlediska symboliky stejnou váhu jako celá stavba. Římský panteon patří k nejstarším dochovaným stavbám ve městě. Byl dokončen jako chrám zasvěcený římským bohům roku 27 před naším letopočtem, v roce 120 našeho letopočtu prošel přestavbou a v roce 608 byl upraven na kostel. Tuto podobu si zachoval dodnes. Chrámové posvátnosti stavbě dodává otvor o průměru 9 metrů, vytvořený na vrchu kupole – okulus neboli Boží oko. Tímto otvorem proudí dovnitř světlo, značky, na něž postupně dopadá, informují o čase, datu, rovnodennostech a slunovratech. Okulus naplňuje stavbu Božím duchem – světlem, informacemi, přístupem k nebesům, čerstvým vzduchem, způsobem, jak zůstat v kontaktu s přírodou. Právě symbolická moc okulu mění architektonicky působivý celek v posvátný prostor.
Na druhou stranu však lze použít politickou moc a velké množství práce k vytvoření poměrně jemného symbolického významu – a nemusíme kvůli tomu ani opouštět Řím. V roce 1929 uznal Vatikán Mussoliniho fašistickou Itálii jako stát. Na oslavu této události Mussolini vypracoval návrh nové dopravní tepny nazvané Via della Conciliazione (Třída smíření), která povede od řeky Tibery k bazilice svatého Petra. V cestě však stála zanedbaná čtvrť z časů starého Říma zvaná Borgo. Mussolini ji dal strhnout, stejně jako budovy na druhé straně tehdejší silnice, a další, jež bránily uskutečnění projektu.
Na uvolněném místě dala vláda postavit širokou rozzářenou třídou lemovanou budovami, které představovaly to nejlepší, co mohla fašistická architektura nabídnout. Nová ulice nabídla pohled od řeky na Vatikán, a ten byl – a dosud je – úchvatný. Široká, dokonale upravená třída lemovaná prvotřídními stavbami však sloužila jako ideální symbolické jeviště pro průvody, pochody a shromáždění. Vatikán v jejím čele pouze dodával každé činnosti jemný nádech historické a náboženské autority. Pouhý fakt, že došlo k tak rozsáhlému bourání a stěhování velkého počtu obyvatel původních domů jen proto, aby vzniklo místo uznávanější než jiné končiny, je však sám o sobě významným symbolickým vyjádřením moci.
