Blog

Osamany Rodriguez Laffita má kubánský původ, ale působí v Čechách jako módní návrhář od roku 1999. Vystudoval uměleckou akademii v Havaně. Je mu 51 let, žije s přítelem a jeho koníčkem je móda, návrhářství ale také fauna. Málokdo ví, že Osmany má rád zvířata a několik jich vlastní i u sebe doma. Jak můžete vidět v úvodní fotce, vlastní například exotického tygra.

Ve stráni v hustém lese se tyčí překrásná secesní vila, kterou postavil v roce 1910 Ladislav Pračka. Místo ani architekturu si nevybral náhodou. Dům byl totiž postaven jako místní hvězdárna, proto musela poloha přesně odpovídat požadavkům na co nejpřesnější vědecké výzkumy. Vilu časem koupila rodina Pospíšilova, která ji věnovala jako svatební dar dceři, jejíž manžel byl vášnivý astronom. Jak léta plynula, vila dobře sloužila svému účelu. Po válce se však z luxusního vyhlášeného sídla stal polozbořený tichý dům, k němuž by se dostal snad jen princ, jdoucí se šavlí v ruce vysvobodit zakletou princeznu. Nebyl to sice on, kdo vysvobodil spící vilu k životu, ale činorodý Osmany, který ji před léty objevil, když se byl koupat nedaleko odtud. Za tu dobu se tu skutečně hodně změnilo.

Dvoupatrový dům je opraven v původním secesním stylu. Nejzajímavějším místem v celém domě je určitě poslední patro hvězdárny, které je navrženo v otevřeném prostoru. Ve výklenku má módní návrhář svou pracovnu a vyvýšené části dominuje pohodlná sedačka.

Známý návrhář velmi rád vaří a jeho kuchyně je tedy velká. Je podobná té, jako má jeho maminka na Kubě. Převládá v ní masivní dub a mramor. Mezi vychytávky patří dřez, který je z jediného kusu mramoru a důmyslná dvířka skříněk, která se zasouvají do sestavy, stejně jako výsuvné police s kuchyňskými roboty a mixéry. Při navrhování kuchyně se estét zaměřil na to, aby vše bylo schované a místnost tak působila stále uklizeně. Osmany má rád pořádek, což je o něm známá věc.

John Joseph Travolta, známý především jako herec, tanečník, zpěvák, ale i jako miláček dívčích srdcí, má dnes už 63 let. Není třeba ho příliš představovat. Před mnoha lety zazářil ve filmu Pomáda nebo Horečka sobotní noci, po několika neúspěšných počinech v tzv. „béčkových“ filmech byl obsazen do filmu Pulp Fiction, a tím se znovu vyšvihl na hollywoodské nebe, kde prozatím zůstává. Jeho láska k velkým vozům a letadlům ho přivedla na Floridu, kde si pořídil dům s obrovským pozemkem. Jak tedy bydlí slavný John Travolta?

Domov amerického filmového herce a vášnivého pilota Johna Travolty vypadá jako zhmotnění snu nejednoho kluka. Má podobu letištního terminálu a částečně tak i funguje. V bezprostředním sousedství soukromé rozjezdové dráhy o délce 2,25 km a s letouny parkujícími doslova přede dveřmi nelze snad ani čekat nic jiného.

Svůj monumentální obytný komplex připomínající napůl hangár a napůl terminál letiště dokonce pojmenoval Jumbolair. Herec byl už od dětství posedlý létáním a prý si vždy přál mít svoje letadlo na zahradě, do kterého by mohl kdykoliv naskočit a vznést se do nebe. Sen si nakonec herec splnil do puntíku, neboť si svůj hangár skutečně doplnil o letadlo, řídící věž i runway, které jsou mu ihned k dispozici. Ve své sbírce má i veteránský Boeing 707, který se vyráběl v letech 1958 – 1979. Naštěstí jeho manželka Kelly má pro druhou polovičku velké pochopení, a tak mu celý letecký projekt, který je vyšel v přepočtu na 95 mil. Kč, schválila.

Celý dům je zařízen velmi klasicky, ve světlých odstínech modré a zelené a dominantní je kombinace tmavého dřeva a bílé barvy. Vybraný nábytek klade důraz na pohodlí a domáckou atmosféru. Každý pokoj zdobí mnoho bodových světel, protože se herec necítí dobře v tmavých prostorech. Klasickou klimatizaci v celém domě vystřídaly vrtulové větráky, které korespondují s Travoltovou láskou k letadlům a létání.

zdroj: www.architecturaldigest.com

Pentagon

Pro zastánce konspiračních teorií, kteří pátrají po důkazu přítomnosti Satanovy ruky ve vládě Spojených států, je posledním hřebíčkem do rakve neobvyklý tvar Pentagonu – sídla amerického ministerstva obrany. Komplex sestává z pěti soustředných, pravidelných pětibokých víceúhelníků, avšak chybějí zde vnitřní spojovací linie, které by obrazec dotvořily v „satanský“ pentagram. Paranoidní vyznavači konspirace to ke vší své hrůze chápou jako nepochybné znamení, že americké ozbrojené síly jsou ve spojení se samotným Luciferem. Někteří dokonce tvrdí, že chybějící linie jsou nahrazeny podzemními koridory, které spojují všech pět křídel, a místo uprostřed nádvoří je ve skutečnosti vězením pro ohavně démonické bytosti.

Ministerstvo obrany má samozřejmě docela obyčejné vysvětlení, jak se dalo čekat. Pětiboký tvar stavby byl údajně zvolen proto, aby vyjadřoval pět válečných součástí amerických vojsk, tedy armádu, válečné námořnictvo, vzdušné síly, námořní pěchotu a pobřežní policii. Může to tak být, jakkoli se zdá, že zahrnovat do ozbrojených oddíly pobřežní policie, na které ministerstvo obrany v době míru nedozírá, znamená posouvání hranic základního principu příliš daleko.

Ať tak či tak, ze symbolického hlediska je pětka pro ministerstvo obrany číslem s dobrým původem. Vyjadřuje bdělost (prostřednictvím pěti smyslů), je číslem zasvěceným řeckému bohu války Areovi (a jeho římskému protějšku Martovi). Pátá sefira kabaly je sefirou gevury neboli prudkosti a síly činit to, co je nezbytné k ochraně celku. Vzhledem k architektonické struktuře by Pentagon mohl klidně být starověkým řeckým chrámem zasvěceným bohu války,

Římská moc

Architektonické detaily mohou mít z hlediska symboliky stejnou váhu jako celá stavba. Římský panteon patří k nejstarším dochovaným stavbám ve městě. Byl dokončen jako chrám zasvěcený římským bohům roku 27 před naším letopočtem, v roce 120 našeho letopočtu prošel přestavbou a v roce 608 byl upraven na kostel. Tuto podobu si zachoval dodnes. Chrámové posvátnosti stavbě dodává otvor o průměru 9 metrů, vytvořený na vrchu kupole – okulus neboli Boží oko. Tímto otvorem proudí dovnitř světlo, značky, na něž postupně dopadá, informují o čase, datu, rovnodennostech a slunovratech. Okulus naplňuje stavbu Božím duchem – světlem, informacemi, přístupem k nebesům, čerstvým vzduchem, způsobem, jak zůstat v kontaktu s přírodou. Právě symbolická moc okulu mění architektonicky působivý celek v posvátný prostor.

Na druhou stranu však lze použít politickou moc a velké množství práce k vytvoření poměrně jemného symbolického významu – a nemusíme kvůli tomu ani opouštět Řím. V roce 1929 uznal Vatikán Mussoliniho fašistickou Itálii jako stát. Na oslavu této události Mussolini vypracoval návrh nové dopravní tepny nazvané Via della Conciliazione (Třída smíření), která povede od řeky Tibery k bazilice svatého Petra. V cestě však stála zanedbaná čtvrť z časů starého Říma zvaná Borgo. Mussolini ji dal strhnout, stejně jako budovy na druhé straně tehdejší silnice, a další, jež bránily uskutečnění projektu.

Na uvolněném místě dala vláda postavit širokou rozzářenou třídou lemovanou budovami, které představovaly to nejlepší, co mohla fašistická architektura nabídnout. Nová ulice nabídla pohled od řeky na Vatikán, a ten byl – a dosud je – úchvatný. Široká, dokonale upravená třída lemovaná prvotřídními stavbami však sloužila jako ideální symbolické jeviště pro průvody, pochody a shromáždění. Vatikán v jejím čele pouze dodával každé činnosti jemný nádech historické a náboženské autority. Pouhý fakt, že došlo k tak rozsáhlému bourání a stěhování velkého počtu obyvatel původních domů jen proto, aby vzniklo místo uznávanější než jiné končiny, je však sám o sobě významným symbolickým vyjádřením moci.